Aktuálně

Článek

Je udržitelné stavebnictví novým trendem?

30. 6. 2021
3 min. čtení

Pojem udržitelné stavebnictví (udržitelná výstavba) má přinést novou kvalitu bydlení pro své obyvatele i životní prostředí.

Ve známé historii lidstva najdeme řadu příkladů vytěžení primárních zdrojů a zkázu slibné civilizace jako důsledek tohoto drancování. Vytěžení lesů (resp. dřeva) či jeho nedostupnost ať už z jakýchkoliv důvodů (války, hladomory, živelní pohromy atp.), přístup k pitné vodě nevyjímaje. 

Historie se opakuje a geopolitickým vývojem na konci 80. let 20. století bylo nutné připravit naši společnost na lepší využívání primárních zdrojů. Z druhé strany se začaly výrazněji sledovat a posléze brát v potaz vědecké důkazy o klimatických změnách, které jsou a budou součástí naší historie, ale i ti největší kritici si začali postupně uvědomovat, že my, lidé, nemusíme klimatické změny svou činností tolik urychlovat. 

Změny ve stavebnictví

V kombinaci s energetickými a ropnými krizemi se ve stavebnictví a přidružených odvětvích výrazněji urychlil technologický vývoj v oborech zabývajícím se úsporou primárních zdrojů energie (využívání rekuperace, kondenzační kotle, izolační materiály), pro investory začal být zajímavý potenciál využívání odpadového hospodářství (recyklace stavebního materiálu, plastů atp.), postupně se opět k nám začal vracet trend používání původních materiálů (dřevo, místní hlína) a především nastal výrazný rozvoj v odvětvích pro získávání alternativních zdrojů energie tzv. obnovitelné zdroje (voda, vítr, slunce, biomasa atp.) a též rozvoj v oblasti nakládání s vodou.

Samotný pojem udržitelné stavebnictví se dostal do popředí díky Konferenci OSN o životním prostředí konané v červnu 1992 v brazilském Rio de Janeiro. V rámci konference byl schválen základní text k udržitelnému rozvoji Agenda 21. Hlavními myšlenkami jsou ekonomicko sociální důsledky, genderová témata, nakládání s primárními zdroji, nakládání s energiemi, aby nezatěžovaly emisemi CO2 životní prostředí, financování projektů a další.

Stavebnictví celosvětově produkuje kolem 40 % CO2

Různé pohledy na stavební dílo:

  1. Potřeby stavebního díla (sociální – nová škola nebo nové byty, ekonomické – kancelářské prostory, základní – nemáme kde bydlet, volnočasové – hotely, zdravotní – nemocnice, dopravní – silnice, železnice; inženýrské – stavba, infrastruktura atp.).
  2. Kvalita návrhu stavebního díla ve vztahu k životního cyklu stavebního díla (life cycle, LC) a vliv stavebního díla na životní prostředí. Kvalita návrhu stavebního díla včetně návrhu začlenění stavebního díla patří mezi nejvýznamnější body z pohledu udržitelného stavebnictví, v podstatě lze tvrdit, že další body jsou podmnožinou kvality návrhu stavebního díla. Do LC patří též schopnost či potenciál stavebního díla odolat času ve smyslu jeho uplatnění v provozní fázi. Lidově řečeno, pokud postavím dům, který má špatné dispozice nebo nevhodně použité stavební detaily, je pravděpodobné, že jej po 30-40 letech čeká výrazná rekonstrukce či demolice.
  3. Začlenění stavebního díla (kvalitní územní plánování – výstavba v původní zástavbě s využitím stávající infrastruktury včetně využití potenciálu místní hromadné dopravy, využití  a znovu začlenění brownfields na místo výstavby na zelené louce, stavba na „zelené louce“ či kombinace uvedeného atp.),
  4. Použité stavební materiály a technologie v rámci vybavení stavebního díla, využití inovačních trendů, pokud jsou vhodné. V současné době celá řada výrobců stavebních materiálů uvádí u svých výrobků kromě technických parametrů též ekologické parametry výroby či likvidace. Vhodné použití technologií zlepší uživatelský komfort a zároveň může přispět k snížení dopadů užívání díla v provozní fázi na životní prostředí.
  5. Použité technologie při výstavbě a spotřeba energie při výstavbě samotné (pokud použiji materiály, které musím dovážet z druhé strany planety, uhlíková stopa bude vyšší než na dřevostavbu z lesů, které jsou pravidelně obnovovány, nebo pálená cihla má jiné stavební kvality a výhody, vždy je potřeba vážit, co pro návrh převládá jako vhodnější řešení; ideálním řešením bývá vhodná kombinace materiálů).
  6. Spotřeby energie stavebního díla v provozní fázi (nejdelší fáze stavebního díla – po kterou stavební dílo používáme; kvalitní návrh nám ušetří spotřebu energie na ohřev a zároveň nám pomůže pracovat se solárními zisky nebo s energeticky nenáročným chlazením budovy). 

Nejedná se jen o energie na vytápění a ohřev teplé vody, v současné době i na území ČR v posledních letech vlivem klimatických změn velmi rostou náklady na chlazení budov či náklady na čerstvý vzduch uvnitř budov. Dalším velkým tématem je využívání dešťové vody, šedé vody, černé vody atp. a samotný vliv stavby na životní prostředí nevyjímaje změnu lokálního mikroklimatu.

  • likvidace stavebního díla (nemusí se vždy jednat o úplnou likvidaci stavebního díla, i při částečné rekonstrukci dochází z velké části k výraznému nárustu stavebního odpadu, který je potřeba řádně roztřídit a recyklovat; dnes se často setkáváme s likvidací staveb z dob socialismu, kdy byly používány materiály například na bázi azbestu, zároveň dnes již dochází k likvidaci prvních nevhodně zateplených fasád na bázi polystyrenu. Pro investora je mnohdy náročné kalkulovat s náklady na likvidaci do budoucna, na druhou stranu svým postojem může zatížit další generace a životní prostředí)

Jak tedy udržitelně stavět a jaké nástroje pro udržitelnou výstavbu použít? Jak poznám, že stavební dílo vykazuje znaky udržitelné výstavby? Jak mohu jako osoba stavebnictvím nepolíbená pomoci udržitelné výstavbě? Jaké jsou finanční nástroje, které usnadní rozvoj udržitelné výstavby, např. zelené dluhopisy